Svatý Václav svůj život nezachránil, přesto jej neztratil. Ježíš dnes pokládá otázku, kterou bychom nejraději přeskočili: co když můžeme mít úspěšný život, a přitom ho docela úspěšně promarnit? Zpěv před…
„Litoval toho a šel.“ (Mt 21,29) Některá naše „ano“ vydrží jen chvíli. Řekneme, že zavoláme, že se zastavíme, že něco napravíme, a v té chvíli to myslíme vážně. Pak se…
Jeden syn řekne otci „ne“, ale nakonec jde. Druhý odpoví dokonale, jenže zůstane stát. Ježíš dnes připomíná, že člověka neurčuje jeho první odpověď ani minulost, ale ochota změnit směr a…
Paní učitelka dala dětem ve škole jednoduchý úkol: nakreslit někoho, koho mají opravdu rády. Třída se okamžitě pustila do práce, jedna holčička kreslila maminku, jeden kluk fotbalistu a další svého…
Otázka týdne Křesťanství říká, že Bůh může odpustit i člověku, který se k němu obrátí velmi pozdě. Evangelium dokonce zná lotra na kříži, který už neměl čas napravit svůj život,…
„Anebo závidíš, že jsem dobrý?“ (Mt 20,15) Někdy nás netrápí, že máme málo, ale že někdo jiný dostal stejně nebo dokonce víc. Dokud se díváme jen na svůj život, býváme…
Jeden pracuje od rána, druhý přijde téměř před koncem a oba dostanou stejně. Ježíšovo podobenství provokuje náš smysl pro spravedlnost a pokládá nepříjemnou otázku: dokážeme snést Boží dobrotu i tehdy,…
Čtrnáctého září církev slaví svátek, jehož název může znít skoro provokativně. Kříž byl nástrojem potupné smrti, přesto se stal jedním z nejznámějších symbolů křesťanství. Kdyby dnes někdo přišel do reklamní…
Touhu mít život alespoň trochu pod kontrolou známe bez ohledu na víru. Ježíšova slova o společné modlitbě však nejsou návodem, jak si pojistit výsledek, ale otevírají mnohem těžší otázku: co…
„Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát.“ (Mt 18,22) Některé věci umíme odpustit rychle, jiné se vracejí při jediném jménu, vzpomínce nebo větě, kterou jsme nečekali. Ježíš nepředstírá, že zranění…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.
