Když něčemu nerozumíš – zeptej se
Někdy sedím v místnosti plné lidí a přikyvuji, i když v hlavě zní jen: "Vůbec netuším, o čem mluvíte." A přesto mlčím. Nezeptám se. Přitom otázka by byla tím nejjednodušším,…
Někdy sedím v místnosti plné lidí a přikyvuji, i když v hlavě zní jen: "Vůbec netuším, o čem mluvíte." A přesto mlčím. Nezeptám se. Přitom otázka by byla tím nejjednodušším,…
2. neděle velikonoční - Božího milosrdenství Protože jsi mě uviděl, Tomáši, uvěřil jsi, praví Pán; blahoslavení, kdo neviděli, a uvěřili. Slova svatého evangelia podle Jana (Jan 20,19-31) Navečer prvního dne…
Franz Kafka, muž bolesti, ticha a hloubky, možná nenapsal evangelium, ale žil jedno malé podobenství. Když mu bylo čtyřicet, procházel se jednou po berlínském parku a potkal plačící holčičku. Ztratila…
(A proč to není jen o slovech) Slovo „věřím“ zní jednoduše. Dvě slabiky. A přitom v sobě nese celý vesmír. Dneska se používá na kdeco: věřím v lásku, ve štěstí,…
Občas sedím, koukám z okna a v hlavě mi probleskne jméno. Člověk, kterého jsem dlouho neviděl. Kamarád, se kterým jsme se smáli, ale teď se naše cesty na chvíli rozutekly.…
Dnes ráno, na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025, se papež František v 7:35 vrátil domů. Neodešel. Jen se v tichosti přemístil tam, kam celý život směřoval – do náruče svého…
Velikonoční přání ode mě(pro ty, co hledají světlo, i když je zatím jen tma) Tohle nejsou svátky rohlíčků, pomlázek a přeplněných lednic.Tohle je výkřik ticha, které přestalo být koncem.Je to…
Slavnost Zmrtvýchvstání Páně - Boží hod velikonoční Aleluja. Kristus, náš velikonoční beránek, je obětován, proto slavme svátky s Pánem. Aleluja. Slova svatého evangelia podle Jana (Jan 20,1-9) Prvního dne v…
Eucharistie není jen symbol. Je to Srdce. Pulzující, živé, tiché a přesto vše proměňující. Vždycky, když se láme chléb, Bůh říká: „Jsem tu – celý pro tebe.“ A přesto kolikrát…
Zdánlivě se nic neděje.Jen další ticho mezi dvěma svátky.Jen sobota, kdy mají obchoďáky otevřeno déle a ulice jsou línější.Jenže někdy právě tohle ticho dusí nejvíc.Bílá sobota.Den mezi bolestí a vzkříšením.Den,…
EVANGELNÍK
„Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.“ (Mt 25,13)
V Ježíšově podobenství o deseti družičkách je jeden překvapivý detail. Všech deset čekalo na ženicha a všech deset nakonec usnulo. Ježíš jim však nevyčítá únavu. Rozdíl byl v tom, že pět z nich mělo dostatek oleje, aby jejich lampy vydržely i dlouhé čekání. Připravenost se nepoznala podle toho, kdo vydržel nejdéle vzhůru, ale kdo měl z čeho rozsvítit, když nastala důležitá chvíle.
Něco podobného známe z vlastního života. Odkládáme návštěvu rodičů, rozhovor s partnerem, společné odpoledne s dětmi nebo obyčejný telefonát člověku, na kterém nám záleží. Ne proto, že bychom je neměli rádi. Jen máme stále něco naléhavějšího. Práci, starosti, povinnosti. A tak si slibujeme, že se jim budeme věnovat, až bude trochu klid. Někdy jsme tak zaměstnaní vytvářením krásného života pro své blízké, že v něm nakonec chybíme my sami.
Ježíšova výzva k bdělosti nás nemá naplnit strachem z budoucnosti. Připomíná nám, že láska potřebuje kromě dobrých úmyslů také naši přítomnost. Nedokončená práce na nás většinou počká. Některé společné chvíle se však už nikdy nevrátí. Ani setkání s Bohem nemusíme odkládat na dobu, kdy budeme dokonalejší a bez starostí. Bůh nás zve dnes, uprostřed života, který ještě zdaleka nemáme hotový.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Komu už příliš dlouho slibuji své „až potom“ a co mohu udělat ještě dnes, aby nemusel dál čekat?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.