Bylo poslední srpnové odpoledne. Slunce se ještě snažilo připomenout, že prázdniny nekončí lusknutím prstů, a na náměstí se táhla fronta u stánku se zmrzlinou. Děti se nemohly rozhodnout: čokoláda, jahoda,…
22. neděle v mezidobí Vezměte na sebe mé jho, praví Pán, a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 14,1.7–14)Když (Ježíš)…
„Desatero není seznam zákazů, ale návod, jak se nezabít navzájem dřív, než stihneme večeři.“ Kdyby se dnes Mojžíš objevil na Sinaji s deskami v rukou, zřejmě by mu mobily přihlížejících…
“Pokud máš špatnou náladu, zamysli se nad tím, že až zemřeš, nebudeš mít ani tu.” Někdy je den tak mizerný, že bys nejradši zrušil vlastní existenci na Facebooku a tvářil…
21. neděle v mezidobí Já jsem cesta, pravda a život, praví Pán; nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 13,22–30)Ježíš se ubíral od města…
„Penál může být velký jak kufr, ale když v něm chybí tužka, jsi namydlený. Přesně jako v životě, když máš všechno – kromě toho, co se doopravdy počítá.“ Byl konec…
„Svatí nejsou parfém do obýváku, ale pořádný průvan, který ti připomene, že Bůh má radši upřímnost než dobrý deodorant.“ Když se řekne „svatý“, většina lidí si představí jemného člověka s…
Když se řekne „pochybnost“, leckomu se vybaví něco špatného. Jako kdyby víra byla pevná skála, na níž nesmí být ani vlasová trhlina. Jenže možná právě díky těm trhlinám může víra…
20. neděle v mezidobí Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 12,49–53)Ježíš řekl svým učedníkům: „Oheň…
Paní Jolana měla za domem zahrádku. Nebyla to žádná Versailles, spíš pár záhonů, tři keře rybízu a v létě jahody, na které byla pyšná tak, jako je babička pyšná, když…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.
