U jednoho stolu a každý jinde
Rodina konečně pohromadě, nikdo se nehádá a všichni se věnují tomu, co je zajímá. Dokonalý večer. Jenže něco tu nehraje. Možná jsme se totiž naučili být neustále ve spojení se…
Spiritualita, psychologie a obyčejný lidský život v jednom prostoru. Texty o tom, co se odehrává v člověku, mezi lidmi a někdy také mezi člověkem a Bohem.
Rodina konečně pohromadě, nikdo se nehádá a všichni se věnují tomu, co je zajímá. Dokonalý večer. Jenže něco tu nehraje. Možná jsme se totiž naučili být neustále ve spojení se…
Komunální volby nejsou jen o chodnících, odpadu a rozpočtu. Jsou i otázkou, zda nám záleží na místě, kde žijeme. Má se do toho křesťan motat, nebo má zůstat v kostele?…
Poslední týdny jsem na Bůhvíproč stěhoval, přepisoval, uklízel, zjednodušoval a občas také přesvědčoval techniku, že má sloužit člověku, nikoli člověk jí. Nechtěl jsem postavit nový web, ale udělat pořádek v…
Touhu mít život alespoň trochu pod kontrolou známe bez ohledu na víru. Ježíšova slova o společné modlitbě však nejsou návodem, jak si pojistit výsledek, ale otevírají mnohem těžší otázku: co…
Děti dnes dostanou nové sešity, rodiče nové povinnosti a učitelé novou zásobu trpělivosti. První září však připomíná něco i nám ostatním: život nás zkouší dál, jen už nám předem neřekne…
Hadi mají smůlu. Jednomu z nich stačilo pronést pár vět v ráji a celé příbuzenstvo dostalo pověst, jakou by nespravila ani nejlepší tisková kancelář. Biblický had však není zoologický problém.…
Člověk odjíždí na dovolenou, aby si odpočinul od práce, povinností a každodenního shonu. Jenže právě tam někdy zjistí, že největší hluk si přivezl s sebou. V hlavě. A na ten…
Člověk je důkazem, že Bůh má buď nekonečnou trpělivost, nebo velmi zvláštní smysl pro humor. Možná obojí. Jinak by nás po prvních pár generacích vrátil do reklamačního řízení. Marku Twainovi…
Petr selhal ze strachu, Pavel z přesvědčení. Jejich příběhy ukazují, že člověka neurčuje nejhorší chvíle, ale to, zda přijme pravdu, odpovědnost a možnost proměny. Jeden se bál přiznat, koho zná,…
Před deseti lety jsem ležel v opavské konkatedrále tváří k zemi a prosil Boha o dar slova. Zda jsem jej dostal a dobře využil, musí posoudit druzí. Já se stále…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.