Na hraně nitra: Když se necítíš být nikde doma
Možná znáš ten pocit. Všechno kolem tebe funguje, lidé mluví, smějí se, žijí a ty se tváříš, že taky. Jenže uvnitř máš ticho. Takové, co neztiší ani hudba, ani modlitba,…
Spiritualita, psychologie a obyčejný lidský život v jednom prostoru. Texty o tom, co se odehrává v člověku, mezi lidmi a někdy také mezi člověkem a Bohem.
Možná znáš ten pocit. Všechno kolem tebe funguje, lidé mluví, smějí se, žijí a ty se tváříš, že taky. Jenže uvnitř máš ticho. Takové, co neztiší ani hudba, ani modlitba,…
Každý z nás ho někdy potkal. Tichého společníka, který sedí někde v koutě duše a špitá: „Nejsi dost.“ Nejsi dost dobrý, chytrý, milý, svatý, produktivní. Můžeš se snažit sebevíc, a…
Zvládáš práci, rodinu i vztahy. Jsi výkonný, schopný, obdivovaný. Ale když večer všechno utichne, přijde zvláštní smutek. Co když za tím perfektním fungováním zůstává v srdci díra, kterou nikdo nevidí?…
Největší bitvy nezuří na bojištích, ale v hlavách. Myšlenky jsou jako nezvaní hosté – vlezou, mluví bez optání a nechce se jim odejít. A právě tam, ve vnitřním tichu, se…
Nenávist je zlá. Ale když je namířená proti sobě, je zákeřnější než jed. Lidé chodí mezi námi s úsměvem a zlomeným srdcem. Naučili se schovávat bolest, protože nevěří, že by…
Mlčení mezi dvěma lidmi není vždy ticho. Někdy je to láska bez slov, jindy zranění, které se neodvážilo vyjít ven. Mlčet můžeme ze souznění i ze strachu. A právě v…
Někdy je těžké jen otevřít oči. Tělo protestuje, mysl vyhrožuje a duch mlčí. Ale možná právě tahle chvíle není slabostí, nýbrž pozvánkou. K sobě, k Bohu, k pravdě, kterou přes…
Žijeme ve světě, kde lidé berou kritiku jako útok, hádky jako sport a uraženost jako národní disciplínu. A pak přijde stroj, kterému vpálíte urážku, a on vám s úsměvem poděkuje.…
Umělé inteligenci píšeme „prosím“ a „děkuji“ s takovou pokorou, že by z nás měli radost i na královské svatbě. Zato živým lidem sotva kývneme hlavou. Zdvořilost jsme přesunuli do digitálního…
Když je rulička plná, nikdo se nestresuje. Když zbývá posledních pár závitů, točí se jak pominutá. Stejně je to i se životem. Jen ten koncový zvuk není šustivý, ale tichý.…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.