Rok, kdy jsem zjistil, že Bůh není nervózní
Rok 2025 mě unavil. Ne tím, kolik práce bylo, ale tím, kolik věcí jsem v sobě nosil. Starostí, které se nedaly odložit. Odpovědnosti, které se nedaly delegovat. Lidských příběhů, u…
Rok 2025 mě unavil. Ne tím, kolik práce bylo, ale tím, kolik věcí jsem v sobě nosil. Starostí, které se nedaly odložit. Odpovědnosti, které se nedaly delegovat. Lidských příběhů, u…
Některé Vánoce nepřicházejí s koledou, ale s tichem. Nezvoní, neklepou, jen se nenápadně posadí vedle nás a čekají, zda si jich všimneme. Jsou pro unavené, přísné, zahořklé i zlé. A…
📖 Evangelium: Lk 1,57–66 "Narození Jana Křtitele." Slova svatého evangelia podle Lukáše:Alžbětě se naplnil čas a přišla její hodina: narodil se jí syn. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, že…
Zpěv před evangeliem:Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Emanuel, to znamená Bůh s námi. Slova svatého evangelia podle Matouše (Mt 1,18–24):S narozením Ježíše Krista to bylo…
Blížila se čtvrtá neděle adventní. Ta zvláštní hranice mezi čekáním a výdechem, kdy už by člověk měl zpomalit, ale svět se místo toho rozbíhá jako splašený pes utržený z vodítka.…
Začátek ticha vznikl jako tichý experiment. Bez velkých ambicí, bez reklamy. To, že si ho stáhly stovky lidí a mnozí se rozhodli mě podpořit i finančně, beru jako víc než…
Zpěv před evangeliem:Duch Páně je nade mnou, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst. Slova svatého evangelia podle Matouše (Mt 11,2–11):Jan Křtitel slyšel ve vězení o Kristových činech. Poslal tedy…
V kostele bylo chladno. Takové to poctivé prosincové chladno, které se netváří, že neexistuje, a neleze jen do rukou, ale rovnou do myšlenek. Lidé seděli v lavicích zabalení do kabátů…
Je 11. prosince. Venku se všechno tváří, jako by Vánoce už proběhly, Ježíš měl po šestinedělí a andělé se chystali na silvestrovskou směnu. Světýlka blikají tak zběsile, že i sovy…
Jsou chvíle, kdy člověk zpomalí a zjistí, že ty nejdůležitější okamžiky nepřicházejí s fanfárami, nýbrž tiše, skoro nepostřehnutelně, jako by nám je Bůh pokládal do dlaní s jemností, která nechce…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.