Škola života neznámkuje, ale pořád zkouší
Známky jsme nechali ve třídních knihách, ale zkoušení se nás drží celý život. A někdy je to drsnější než maturita z matematiky. Rozdíl je v tom, že život ti nedá…
Spiritualita, psychologie a obyčejný lidský život v jednom prostoru. Texty o tom, co se odehrává v člověku, mezi lidmi a někdy také mezi člověkem a Bohem.
Známky jsme nechali ve třídních knihách, ale zkoušení se nás drží celý život. A někdy je to drsnější než maturita z matematiky. Rozdíl je v tom, že život ti nedá…
“Pokud máš špatnou náladu, zamysli se nad tím, že až zemřeš, nebudeš mít ani tu.” Někdy je den tak mizerný, že bys nejradši zrušil vlastní existenci na Facebooku a tvářil…
Když se řekne „pochybnost“, leckomu se vybaví něco špatného. Jako kdyby víra byla pevná skála, na níž nesmí být ani vlasová trhlina. Jenže možná právě díky těm trhlinám může víra…
Pořádek je fajn. Ale jestli si myslíš, že vyleštěná deska stolu vyřeší tvoje vnitřní zmatky, je to asi stejné, jako kdybys na rozbitý mobil nalepil samolepku „nový“. Funguje to… dokud…
Tvrdá věta, že? Když ji však vezmeš vážně, stane se z ní jedna z největších úlev, jaké si můžeš v životě dopřát. Přestaneš počítat dluhy, které ti svět má splatit,…
Pravda není v tom, co po tobě chtějí ostatní, ale v tom, co ti šeptá svědomí, když všechno ztichne. A pokud se podle něj zachováš, možná tě pár lidí opustí…
Neber se tak smrtelně vážně. Radost není únik od reality. Je to způsob, jak ji přežít, zvládnout a možná se jí i občas vysmát – bez toho, abys ztratil duši.…
Někdy se den nehroutí dramaticky. Žádná facka osudu, jen drobné šťouchance. Rozmačkaný banán v aktovce. Nepovedená věta v nesprávný čas. Pohled do zrcadla, který tě přiměje přemýšlet, jestli bys neměl…
Možná máš občas chuť zařvat na celý vesmír: „Haló! Všimne si mě už někdo?!“ A on nic. Ticho. Žádný ohňostroj. Žádná poštolka se vzkazem. A v tom tichu ti to…
Sedíš v tramvaji a koukáš z okna. Lidi venku někam spěchají, blikají reklamy, tramvaj cinká, někdo vedle tebe telefonuje o tom, že „to prostě fakt nedá“. A tobě začíná hlava…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.