Nedělní špetka pro všední dny
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21) Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám…
Evangelium nekončí nedělí. Každý týden jedna krátká myšlenka z nedělního evangelia, která může provázet i všedními dny.
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21) Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám…
„Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.“ (Mt 22,9) Na svatbu obvykle zveme lidi, které máme rádi nebo s nimiž nás něco spojuje. V Ježíšově podobenství se…
„Pronajal ji vinařům a vydal se na cesty.“ (Mt 21,33) Ježíšovi vinaři udělali jednu zásadní chybu: časem zapomněli, že vinice není jejich. Dostali ji do správy, ale začali se chovat…
„Litoval toho a šel.“ (Mt 21,29) Některá naše „ano“ vydrží jen chvíli. Řekneme, že zavoláme, že se zastavíme, že něco napravíme, a v té chvíli to myslíme vážně. Pak se…
„Anebo závidíš, že jsem dobrý?“ (Mt 20,15) Někdy nás netrápí, že máme málo, ale že někdo jiný dostal stejně nebo dokonce víc. Dokud se díváme jen na svůj život, býváme…
„Neříkám ti nejvíc sedmkrát, ale třeba sedmasedmdesátkrát.“ (Mt 18,22) Některé věci umíme odpustit rychle, jiné se vracejí při jediném jménu, vzpomínce nebo větě, kterou jsme nečekali. Ježíš nepředstírá, že zranění…
„Dá-li si od tebe říci, svého bratra jsi získal.“ (Mt 18,15) Když nám někdo ublíží, bývá zvláštně snadné říct to všem kromě něj. Člověk si potřebuje ulevit, získat spojence a…
„Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě!“ (Mt 16,24) Nejraději bychom ze života vyhodili všechno, co tlačí, bolí a komplikuje cestu. Jenže ne…
„Ženo, jak veliká je tvá víra!“ (Mt 15,28) Kananejská žena v nedělním evangeliu křičí, prosí a dostává něco, co známe možná až příliš dobře: ticho. Ježíš jí nejprve neodpoví ani…
„Do dobré půdy bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a chápe, takže přináší užitek.“ (Mt 13,23) Ježíšovo podobenství o rozsévači má jednu zvláštní vlastnost. Rozsévač nešetří semenem. Rozhazuje ho…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.