„Pronajal ji vinařům a vydal se na cesty.“ (Mt 21,33)

Ježíšovi vinaři udělali jednu zásadní chybu: časem zapomněli, že vinice není jejich. Dostali ji do správy, ale začali se chovat jako majitelé. A právě to se člověku může stát překvapivě snadno i bez vinice. Říkáme moje rodina, moje práce, moje schopnosti, moje zdraví, můj čas, až skoro přeslechneme, kolik z toho jsme si vlastně sami nedali.

To, co nám bylo svěřeno, nemusíme vlastnit, abychom za to nesli odpovědnost. Možná právě proto není nejdůležitější, kolik toho tento týden zvládneme, ale co po nás zůstane v lidech kolem nás. Trocha pokoje místo hádky, slušnost tam, kde by byla snazší ironie, nebo obyčejná pozornost člověku, kterého ostatní přehlížejí, mohou být docela slušnou úrodou.

Evangelium tedy nevyzývá k hledání větší vinice. Spíš k lepší péči o tu, kterou už máme. Každý den tohoto týdne nám znovu připomene, že něco držíme v rukou jen na chvíli. A právě proto stojí za to, aby to po našem průchodu světem nebylo chudší.

❤️ Zrnko pro tento týden:
Co z toho, co mi bylo svěřeno, může tento týden díky mně přinést dobré ovoce?