Hlavní místo pro moje články, příběhy, úvahy a komentáře. Víra, život, společnost i humor pohromadě, protože ani skutečný život se do jedné rubriky nevejde.
„Říká se, že víra má být bez pochybností. Jenže bez otázek je mrtvá, jako vosková figurína. Pochybnost není slabost, ale důkaz, že víra dýchá. A právě tam, kde se ptáme,…
Žijeme ve světě, kde lidé berou kritiku jako útok, hádky jako sport a uraženost jako národní disciplínu. A pak přijde stroj, kterému vpálíte urážku, a on vám s úsměvem poděkuje.…
25. neděle v mezidobí Ježíš Kristus stal se chudým, ačkoli byl bohatý, abyste vy zbohatli z jeho chudoby. Evangelium podle Lukáše (Lk 16,1–13)Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk…
Paní Marie chodila každý den tou stejnou cestou do práce. Před obchodem vždycky seděl bezdomovec. Nikdy moc nevyžadoval, jen tiše držel v ruce papírový kelímek. Jednoho rána, když měla v…
„Někdy chceme, aby víra byla jako deka do deště. Jenže ona je spíš blesk, který rozřízne nebe a nutí nás zvednout hlavu. Otázka je, jestli se toho blesku bojíme, nebo…
Umělé inteligenci píšeme „prosím“ a „děkuji“ s takovou pokorou, že by z nás měli radost i na královské svatbě. Zato živým lidem sotva kývneme hlavou. Zdvořilost jsme přesunuli do digitálního…
Svátek Povýšení svatého Kříže Klaníme se ti, Kriste, a velebíme tě, neboť svým křížem jsi vykoupil svět. Slova svatého evangelia podle Jana ((Jan 3,13–17))Ježíš řekl Nikodémovi: „Nikdo nevystoupil do nebe…
Lukášek se vždycky bál tmy. Doma mu maminka nechávala v pokoji malou lampičku, která ho uklidňovala, protože věděl, že světlo je pořád s ním. Jednou přespával u babičky na venkově.…
Když dnes někde přiznáte, že jste věřící, lidé se na vás často podívají jako na někoho, kdo nedozrál do reality, případně si prošel psychickým karambolem a teď hledá úlevu ve…
Když je rulička plná, nikdo se nestresuje. Když zbývá posledních pár závitů, točí se jak pominutá. Stejně je to i se životem. Jen ten koncový zvuk není šustivý, ale tichý.…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.
