Pátek třináctého: den, kterého se bojíme zbytečně
Lidé se před ním třesou, hledají v něm smůlu a neštěstí. Přitom v sobě skrývá zvláštní krásu, na kterou často zapomínáme. Možná právě dnes je čas přestat se bát čísel…
Humor, víra a zdravá sebeironie. Příběhy a odlehčené texty, které chtějí pobavit, ale občas při tom také něco nenápadně říct.
Lidé se před ním třesou, hledají v něm smůlu a neštěstí. Přitom v sobě skrývá zvláštní krásu, na kterou často zapomínáme. Možná právě dnes je čas přestat se bát čísel…
Některé dny jsou úplně normální. A pak tě sejme kopřiva.Ne metaforicky. Doslova. U cesty. Do lýtka. Přesně tam, kde už není ponožka a ještě není připravenost. Kopřiva nemá slitování. Nezajímá…
Sedával v koutě. Ne v kapli, ale v posilovně. Měl na sobě mikinu, šedé tepláky, běžné tenisky. Byl to ten typ člověka, kterého v davu přehlédneš – ne proto, že…
“Láska se nepozná podle toho, co si necháš. Ale podle toho, co dáš, i když to bolí.” Matěj měl v kapse sáček bonbonů. Byly to ty jeho nejoblíbenější – kulaté,…
Vesnička v podhradí byla probuzena hlasitým provoláváním posla hradního pána, který pak na náměstí začal předčítat pánův vzkaz: „Náš převelice milovaný pán zve všechny své dobré a věrné poddané na…
Je neděle ráno. Zvony se rozeznívají, rohlíky mizí z talířů a paní Jolka se chystá do kostela. Má to jako rituál. Vstane, namaže chleba, udělá meltu a přesně v 9:32…
Franz Kafka, muž bolesti, ticha a hloubky, možná nenapsal evangelium, ale žil jedno malé podobenství. Když mu bylo čtyřicet, procházel se jednou po berlínském parku a potkal plačící holčičku. Ztratila…
Monika byla hezká. Tak hezká, že když prošla kolem zrcadla, muselo si vzít pauzu. Jenže Monika to nevěděla. Protože její zrcadlo v koupelně mělo prasklinu – přesně přes obličej. „Vypadám…
Matěj měl jeden obrovský problém – nikdy si nepamatoval text. A to bylo nepříjemné hlavně proto, že jeho babička ho přihlásila do farního divadelního spolku. Tentokrát připravovali velikonoční pásmo, které…
Marek měl tenisky, které by se hodily spíše do vitríny než na nohy. Byly prošoupané, potrhané a voněly jako kdyby v nich dozrávaly tvarůžky. Ale pro něj to byly vítězné…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.