Katolík, jeho víra, liturgie, nauka, historie i každodenní život katolické církve srozumitelně a bez zbytečné mlhy. Pro věřící, hledající i ty, kteří se chtějí ptát.
Dnes slavíme Slavnost Nanebevstoupení Páně. Jednu z těch velkých, tichých slavností, které se netváří jako show, ale přitom v sobě nesou všechno: drama, naději, ticho i důvěru. V kalendáři možná…
Tento článek navazuje na předchozí úvahy o tom, co znamená věřit, proč vůbec věříme a jak víra proměňuje náš pohled na svět. Tentokrát se ponoříme hlouběji: víra není jen souhlas…
(A proč to neznamená, že přestaneš používat mozek) Víra není čarovné brýle, které si nasadíš a najednou je všechno růžové. Není to ani únikový východ pro ty, kteří to „nezvládli…
(A proč někdy děláme, že nezvoní) Někteří lidé mluví o víře jako o „vnitřním přesvědčení“. Jiní jako o „darovaném světle“. A pak jsou tací, co ji vnímají jako neviditelný telefon…
Milý Svatý otče,milý Lve XIV.,děkujeme, že jste přišel potichu. Ne s praporem, ale se srdcem. Když zazněla první slova z vašich úst – Ať je s vámi všemi mír –…
(A proč to není známka slabosti, ale síly) Je to zvláštní – lidé vymýšlejí rakety, umělou inteligenci a algoritmy, které vám doporučí přesně takovou písničku, jakou zrovna potřebujete slyšet. A…
(A proč to není jen o slovech) Slovo „věřím“ zní jednoduše. Dvě slabiky. A přitom v sobě nese celý vesmír. Dneska se používá na kdeco: věřím v lásku, ve štěstí,…
Dnes ráno, na Velikonoční pondělí 21. dubna 2025, se papež František v 7:35 vrátil domů. Neodešel. Jen se v tichosti přemístil tam, kam celý život směřoval – do náruče svého…
Velikonoční přání ode mě(pro ty, co hledají světlo, i když je zatím jen tma) Tohle nejsou svátky rohlíčků, pomlázek a přeplněných lednic.Tohle je výkřik ticha, které přestalo být koncem.Je to…
Zdánlivě se nic neděje.Jen další ticho mezi dvěma svátky.Jen sobota, kdy mají obchoďáky otevřeno déle a ulice jsou línější.Jenže někdy právě tohle ticho dusí nejvíc.Bílá sobota.Den mezi bolestí a vzkříšením.Den,…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.
