Když o tobě lidé vyprávějí za tvými zády
Seděl jsem jednoho podzimního rána v parku a sledoval, jak listí lehce padá k zemi. Každý list, než dopadl, ještě naposledy vířil ve vzduchu, jako by si chtěl vychutnat poslední…
Seděl jsem jednoho podzimního rána v parku a sledoval, jak listí lehce padá k zemi. Každý list, než dopadl, ještě naposledy vířil ve vzduchu, jako by si chtěl vychutnat poslední…
Podívej se na tu holčičku na fotce. Usmívá se, tleská, radost jí září z očí. Nemá v rukou nic zvláštního, nemluví, nefilozofuje – a přesto její radost strhává ostatní. Někdy…
Jeden mladý muž si zoufale přál vidět Boha. Ale ne jen tak někde v kostele nebo v knize. Chtěl se s ním potkat osobně. Podívat se mu do očí a…
2. neděle postní V zářivém oblaku bylo slyšet Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte! Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 9,28b-36) Ježíš vzal s sebou Petra, Jana…
Víra. Slovo, které vyvolává nejrůznější reakce. Někdo v ní nachází smysl života, jiný ji považuje za překonanou, další o ní vůbec nepřemýšlí. V době vědeckého pokroku, technologií a rychlých odpovědí…
Občas všichni něco hledáme – mobil, klíče, jistotu, lásku, nebo dokonce i Boha samotného. A někdy hledáme složitěji, než je nutné. Jako když si zoufale prohledáváme kapsy, abychom nakonec zjistili,…
Půst. Vždycky jsem ho vnímal jako něco těžkého. Odepřít si jídlo, kávu, sladkosti… Jenže jednou mi došlo, že půst není jen o tom, co si odpírám, ale hlavně o tom,…
Ježíšův příchod není jen událostí v budoucnosti, ale skutečností, která může proměnit náš dnešek. Každým skutkem lásky, každou modlitbou a každou obětí otevíráme své srdce milosti, která nás činí svědky…
Prší. Lidé na zastávce stojí zachumlaní do kabátů, oči upřené do země, tváře zachmuřené. Déšť bubnuje na asfalt, stéká po oknech autobusů, barví svět do šedých tónů. Mezi nimi stojí…
Každý z nás někdy čelí situacím, kdy neví, jak dál. Svět se zdá chaotický, nespravedlivý, někdy až beznadějný. A právě v těchto chvílích nás Panna Maria volá k modlitbě a…
EVANGELNÍK
„Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu.“ (Mt 22,21)
Peníze mají jednu výhodu. Dají se spočítat. Víme, kolik stojí chleba, kolik musíme zaplatit a kolik nám mají vrátit. S lidskou poctivostí je to složitější. Když se někdo zachová správně, můžeme jeho skutek ocenit, ale skutečnou hodnotu často poznáme až mnohem později. Třeba když si na něj vzpomeneme ve chvíli, kdy sami stojíme před podobným rozhodnutím.
Ježíš dnes mluví o tom, co patří císaři a co Bohu. Mince se dá předat z ruky do ruky, ale s dobrem je to ještě zajímavější. Když se k nám někdo zachová laskavě, můžeme jeho laskavost předat dál, aniž by nám z ní cokoli ubylo. Někdy tak člověk vykoná mnohem více dobra, než sám tuší. A nemusí přitom pronést jediné zbožné slovo.
Možná tento týden někomu pomůžeme, zastaneme se ho nebo mu prostě věnujeme trochu svého času. Třeba nám ani nepoděkuje. Ale možná si na nás jednou vzpomene a zachová se podobně k někomu dalšímu. A ten zase k dalšímu. Obyčejná lidská dobrota má totiž zvláštní vlastnost. Čím více ji rozdáváme, tím více jí může být na světě.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Co mohu v příštích dnech udělat pro druhého, aby si z našeho setkání odnesl něco dobrého, co jednou předá dál?
Dobrý Bože,
který jsi nás stvořil k obrazu svému a přikázal jsi nám hledat to, co je dobré a krásné, pomoz nám na přímluvu svatého Carla Acutise, apoštola internetu, abychom při používání počítače a chytrého telefonu navštěvovali jen místa, která se Ti líbí, a využívali internet jako prostor k hlásání evangelia.
Amen.