„Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Mt 22,39)

Na některé věci máme v kalendáři vyhrazené místo. Pracovní schůzku, návštěvu lékaře i výměnu pneumatik. Jen člověk, který potřebuje naši pozornost, má nepříjemný zvyk přijít bez objednání. A často právě ve chvíli, kdy se těšíme na trochu klidu. Najednou se ukáže, že milovat bližního je mnohem jednodušší v nedělním kázání než v pondělí odpoledne.

Ježíš nám nepřikazuje, abychom byli všem neustále k dispozici. Připomíná však, že láska se nepozná podle množství krásných slov, ale podle obyčejných rozhodnutí. Někdy stačí zavolat rodičům, vyslechnout dítě nebo se zastavit u člověka, kterého jsme dosud jen zdvořile zdravili. Pro nás několik minut, pro někoho možná nejhezčí chvíle celého dne.

Možná tento týden nestihneme všechno, co jsme si naplánovali. To se stává. Horší by bylo stihnout úplně všechno, a přitom minout člověka, kvůli němuž stálo za to na chvíli zastavit. Vždyť láska někdy nepotřebuje velká gesta. Stačí jí otevřené dveře, ochotné uši a telefon odložený na stole.

❤️ Zrnko pro tento týden:
Komu tento týden daruji pár minut skutečné pozornosti, aniž bych se přitom díval na hodinky?