„Bůh přece neposlal svého Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby svět byl skrze něho spasen.“ (Jan 3,17)
Slavnost Nejsvětější Trojice nám může připadat jako tajemství pro teology, kteří mají rádi dlouhé věty a pevné nervy. Jenže evangelium nás vede mnohem blíž k životu. Neříká nejprve: pochop Boha dokonale. Říká: Bůh neposlal svého Syna, aby svět odsoudil, ale aby ho zachránil. To je věta, kterou si můžeme nést celým týdnem, zvlášť ve chvílích, kdy jsme unavení, podráždění, nejistí nebo máme pocit, že už nad námi někdo vynesl rozsudek.
Možná právě proto stojí za to dělat tento týden znamení kříže pomaleji. Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého. Dotkneme se čela, srdce a ramen. Jako bychom Bohu říkali: buď v mém myšlení, když se mi hlavou honí strachy a starosti. Buď v mém srdci, když miluji neobratně, bojím se nebo mě něco bolí. Buď v tom, co ponesu na ramenou, v práci, doma, ve vztazích, v únavě i v obyčejných povinnostech.
Až tedy tento týden přijde chvíle, kdy se budeme chtít soudit sami, druhé nebo celý svět, zkusme se na okamžik zastavit. Kristus nepřišel s razítkem odsouzení, ale s láskou, která zachraňuje. Znamení kříže nám to může připomenout dřív, než stihneme vyslovit tvrdé slovo, zabouchnout dveře nebo sami sebe odepsat kvůli jednomu nepovedenému dni.
❤️ Zrnko pro tento týden:
Kdykoli se tento týden pokřižuješ, udělej to pomalu. A připomeň si: Otec mě miluje, Syn nepřišel odsoudit, Duch Svatý mě nese dál.
