Uděláš chybu. Víš to. Cítíš to. Ale místo toho, abys řekl „promiň“, začneš vysvětlovat. Omlouvat. Opravovat minulost. Možná i trochu manipulovat. Jenže čím víc se do toho zamotáváš, tím méně to zní opravdově. Tím víc to bolí. A tím méně se dá začít znovu.
Proč se tak bojíme říct „měl jsem to udělat jinak“?
Možná proto, že jsme si v sobě zvykli, že chybovat je ostuda. Že přiznat vinu znamená slabost. Že omluva je pokles autority. Ale co když je to přesně naopak?
Omluva není slabost. Je to znak odvahy. Vnitřní zralosti. A taky úcty. Nejen k druhému, ale i k sobě. Protože když se omluvím bez výmluv, říkám tím: „Vím, co jsem způsobil. Nechci to zlehčovat. Ale chci to napravit.“
Většina omluv dnes začíná slovy: „Promiň, ale…“ A pak přijde seznam důvodů, proč vlastně za nic nemůžeme. Jenže „ale“ ruší všechno, co bylo předtím. Zůstane jen obrana. A ta druhá strana to vycítí.
A přitom tolik toužíme po odpuštění. Po smíření. Po tom, aby to, co se pokazilo, mohlo být zase celé.
Jednou za mnou přišel starší muž. Rozvedený. Odcizený od dětí. A řekl mi: „Celý život jsem dělal, co jsem považoval za správné. A pak mi došlo, že jsem se nikdy nezeptal, jestli to tak vnímají i oni. A že jsem se nikdy neomluvil.“ A pak jen tiše dodal: „Dnes už to neumím říct.“
Ale nikdy není pozdě.
Ježíš odpouští. Ne těm, kdo si to zaslouží. Ale těm, kdo mají odvahu přiznat, že to sami nezvládnou. Lituješ? Fajn. Ale nestačí to cítit. Je třeba to říct. Bez podmínek. Bez „ale“. Jen tak.
„Mrzí mě to, co jsem udělal.“
„Měl jsem reagovat jinak.“
„Omlouvám se.“
To jsou věty, které mají sílu léčit.
A i když druhý neodpustí hned, tvé přiznání má smysl. Protože uzdraví něco v tobě. Vrátí tě k pokoře. A pokora není ponížení. Je to návrat k pravdě.
+jZ
P. S.: Série Návod na život vychází z citátů Jaroslava Duška. Příště budeme pokračovat možná nejnáročnější, ale taky nejosvobozující myšlenkou:
Mysli vždy na to, že každý má svou pravdu – a ta se nemusí vždycky shodovat s tvou vlastní. Protože porozumění nezačíná tam, kde máme pravdu. Ale tam, kde jsme ochotni slyšet.
