Silvestr: A ja ja ja ja jaj!

Silvestr: A ja ja ja ja jaj!

„Víš, že jsi opravdu dospělý, když na Silvestra bouchají rachejtle, ty zavřeš okno, aby ti nenafoukalo, a jdeš spát s myšlenkou, že soused si ten pyrotechnický armagedon karmicky vyžere.“ 

Přátelé,

vítejte u oslav toho nejbláznivějšího dne v roce. Silvestr. Den, kdy svět na chvíli zapomene na pravidla, zdravý rozum se schová pod gauč a smích se stane hlavním vládcem vesmíru. Je to den, kdy se naprosto všechno vymyká kontrole: kočky běsní, psi mají srdeční kolapsy z ohňostrojů a vy tancujete, jako by vám nohy zítra měly definitivně odpadnout.  

Silvestr je jako hurikán ozdobený třpytkami, co vám vtrhne do bytu, převrátí ho vzhůru nohama a ještě si vezme pivo z lednice. Než mrknete, ocitnete se v chaotickém víru událostí, které budou mít v novém roce dohru v podobě historek, jež se budou vyprávět dětem i vnoučatům. Tak si dejte chlebíček, nalijte sklenku sektu a připravte se na průvodce tím nejabsurdnějším dnem roku, kde logika kapitulovala už po poledni a smích přebírá velení.  

Je to totiž den, kdy:  

– Váš pokus o taneční pohyby připomíná epileptický záchvat.

– Vaše mazlíčky byste raději vzali na dovolenou, než je nechat prožívat tohle peklo.  

– A televizní estrády ukazují, že humor někdy přestane stárnout a prostě jen zemře.  

1. Úklid: Když zdravý rozum nahradí posedlost čistotou

„Musíme mít uklizeno!“ zařve někdo 31. prosince v 7:00 ráno, zatímco vy ještě hledáte brýle, abyste vůbec poznali, jak se jmenujete. V mžiku držíte vysavač, houbičku na nádobí, hadr na podlahu, leštidlo na zrcadla a přemýšlíte, jestli vám náhodou neroste další pár rukou, protože jinak to nezvládnete.  

Najednou se váš obývák mění v arénu úklidových gladiátorů a vy musíte vybojovat hned několik bitev:  

– Vyluxovat gauč: Je prý zásadní, aby nový rok nezačal s drobkem z rohlíku v polštáři.  

– Umytá okna: Protože štěstí přes špinavé tabulky údajně nevleze. 

– Naleštěné skleničky: Ačkoliv se do pár hodin změní v mazlavou hroudu otisků, lepidla ze sektu a konfet, co vám otravně zalézají za nehty. 

Večer se samozřejmě všechno „pečlivě uklizené“ zhroutí v postapokalyptickou spoušť. Na stropě objevíte bramborový salát, v záchodové míse konfety a své boty najdete – k vašemu naprostému úžasu – až druhý den na sousedově balkoně. A vy se ptáte: „Proč jsme se vůbec snažili?“

Odpověď zní: „Protože Silvestr.“

2. Kočky, psi a jejich osobní válka s ohňostroji 

Zatímco většina lidí se na Silvestra připravuje ve velkém stylu (nakládá hermelíny, vytahuje zapomenuté ozdoby z Vánoc a dělá zásoby na zombie apokalypsu), naši čtyřnozí kamarádi vidí situaci úplně jinak.  

Kočky: Zapomenuté ponožky s destrukčním plánem 

Kočky, ty věčné královny domácností, si jen tak z plezíru vytvářejí ze Silvestra parkur pro extrémní sporty a jejich inteligence se v dnešní den snižuje na úroveň zapomenuté ponožky pod stolem.

1. Vánoční stromek? To je přece přirozený terč kočičí revoluce. Když nejde sníst – což je celkem logické, když ten letošní je oproti loňskému umělý – musí se rozcupovat.  

2. Světýlka? Blikají, tedy je jasné, že patří také do kočičího břicha. 

3. Ozdoby? Koule, co si přímo říkají o útok ze zálohy.  

A když ráno objevíte kočku rozvalenou na zničeném stromku, tváří se jako hrdina, který právě odvrátil pád civilizace. 

Psi, ti dávní hrdinové dnes proměnění v třesoucí se uzlíčky nervů 

Stateční, věrní, oddaní a v dobách minulých neohroženě se vrhající do vřavy bitevních polí a… najednou každá raketa, petarda a světlice znamená konec světa. Psi tráví silvestr zahrabaní v bezpečném koutě (často v té nejmenší škvíře, kterou objeví). A pohledem plným výčitek dávají najevo: „Jestli tohle přežiju, budu potřebovat terapeutickou skupinu pro psy s PTSD.“  

3. Sousedi: Z rivalů nejlepší parťáci a pyrotechnici bez hranic 

Sousedi, které celý rok ignorujete, jsou najednou vaši nejlepší přátelé. Přes balkon na sebe voláte: „Sousede, ať ti ty prsty zůstanou všechny, a hlavně hodně zdraví!“

Alkohol odstraňuje všechny zábrany a neznámí lidé obojího pohlaví se vrhají do objímání, zpěvu a výměny lahví šampaňského. Protože dnes je den, kdy si říkáme: „Pojďme být kamarádi, aspoň do rána.“ A ženy? Neznám příhodnější čas konečně nalézt svého prince, protože dnes je každá princezna.

Každý dům má také svého souseda, co umí přesně v neděli v 7:00 začít vrtat, sekat a rozebírat vše, co vydává hluk. Ale 31. prosince se z něj rovněž stává profesionální pyrotechnik. Jeho balkon či zahrada je startovací rampa, odkud letí rachejtle, světlice, rakety všeho druhu – a začíná to už odpoledne, protože proč čekat na půlnoc, když se dá všechno vystřílet dřív?  

První BUM! – zděšeně se na gauči probouzíte z veselého snu, saháte po sektu a přejete všem kolem „Šťastný nový rok!“ Přičemž se letmo podíváte na hodiny a vidíte 20:05. Sousedi se zřejmě řídí časem z jiné galaxie, kde každou hodinu propuká půlnoc. Ráno pak sbíráte utržené zbytky ohňostrojů z vlastního balkonu, střechy a někdy i ze zahradního trpaslíka, co smutně kouká na svůj ohořelý klobouk.  

4. Jídlo: Když stoly sténají pod tíhou

Silvestr je gastronomické Eldorádo, kde se sčítají kalorie zhruba tak, že „přeci se to musí sníst, abychom nezačali nový rok hladoví!“ Stůl sotva unese hory chlebíčků, salátů, nakládaných specialit a všeho možného. Je to den, kdy se stáváte dočasným profesionálním jedlíkem s olympijskými ambicemi.  

Dietologové by při pohledu na tu hostinu nejspíš propadli existenciální krizi a dali se na úprk směr Afrika. Vy se však jen spokojeně usmíváte, protože víte, že 1. ledna to budete pálit venku „joggingem“ – který v praxi skončí spíš popocházením od záchodu k lednici, ale předsevzetí se přece počítá.  

5. Hudba a taneční kreace: Opijem se s Brutusem

Hudba je duší silvestrovských oslav. Jakmile zazní první tóny „Žízeň a ja ja ja ja jaj!“, parket se mění v bitevní pole, kde veškeré pohyby připomínají boj s rozzuřeným rojem včel. 

Introverti, kteří by se za normálních okolností styděli i zatleskat, najednou metají piruety, jako by šlo o kvalifikaci do Stardance. 

Extroverti zase předvádějí divoké kreace, které by si zasloužily samostatnou pohotovostní linku na chirurgii. V tu chvíli se vytrácí veškerá logika, a roli přebírá pouze nadšení, euforie a neuvěřitelný pocit sounáležitosti – protože když jednou začnete, není cesty zpět.  

6. Televizní estrády: Humor na úrovni archeologické vykopávky 

Silvestrovské estrády mají zvláštní schopnost: přenést vás zpátky do minulého století, kdy lidé věřili, že říct „banáne“ stačí k rozesmání davu.  

– Sedíte na gauči, čekáte na smích, a jediné, co slyšíte, je vrzání své vlastní trpělivosti a spokojené chrápání svého partnera.  

– Herecké výkony se snaží, ale výsledek je, jako by někdo mixoval beton – těžkopádný a bez jakéhokoliv rytmu.  

A přesto je sledujete. Protože dálkový ovladač je na druhé straně pokoje a vstávat by bylo proti všem silvestrovským zásadám.  

7. Alkohol: Sport, který bereme vážně 

Češi a alkohol na Silvestra? Světová liga a věřím, že v tento den vehementně doháníme veškeré ztracené body během roku, abychom se i letos udrželi na světové špičce.  

– Šampus: Zátky létají rychleji než vaše novoroční předsevzetí. 

– Slivovice: Na odvahu.  

– Domácí patok: Zázračný lektvar, po kterém vidíte budoucnost, jednorožce a možná i konec televizní estrády, která přece jen není tak špatná. 

Ráno? Vaše hlava váží tolik, že ji zvažujete nechat doma. Ale v lednici je ještě zbytek sektu – a ten přece nemůžete nechat.  

8. Předsevzetí: Největší lež Silvestra

V jistý moment v noci přijde melancholická chvilka. Lidé drží v jedné ruce chlebíček, v druhé sklenku něčeho na zdraví a začnou nahlas pronášet předsevzetí: 

– „Od zítřka začnu běhat.“  

– „Přestanu pít.“  

– „Budu žít zdravě!“ 

– „Naučím se mandarinsky.“ 

Vzduchem voní sliby, které pravděpodobně zmizí ještě dřív, než stihnete v lednici najít studenou vodu nebo mandarinku ke snídani, protože „mandarinsky“, to se vám nejspíše něco popletlo v hlavě během záchvatu silvestrovského veselí. 

1. ledna většinou vypadá tak, že sedíte na gauči, zalepujete si hlavu obvazem proti třeštění a přemýšlíte, jak daleko je vlastně toaleta?  Nejlepší předsevzetí je tak jediné: „Budu dál sám sebou, protože to dělám fakt dobře.“

9. Půlnoc: Kde domov můj? Asi někde tady…  

O půlnoci bouchají zátky, venku právě zuří apokalypsa, všichni zpívají, ženy prchají před nálety všeobjímajících pánů tvorstva, psi hledají nejbližší úkryt a kočky demolují poslední zbytky stromku. Vy hledáte svého partnera, který odtančil kdoví kam, zbytek zdravého rozumu a psa, který se rozhodl emigrovat. 

Smích je nejlepší lék na všechno  

Silvestr není o dokonalé organizaci, sterilně čistém bytě nebo luxusních róbách, které by vás dostaly na stránku módního magazínu. Je to o radostném chaosu, rozesmátých tvářích, trapných (a přitom úžasných) momentech a nepopsatelné vůni petard, co se míchá s bramborovým salátem.  

🐁lenka:

Takže: Tančete, jezte, pijte, smějte se. Chovejte se tak bláznivě, aby i příští rok měl kdo co vyprávět. S humorem se totiž dá zvládnout všechno – od zapomenutých ponožek v lednici až po sousedovy nálety rachejtlí.  

Šťastný nový rok! A na zdraví, na nezapomenutelné historky, protože bez toho by to nebyl Silvestr, jak ho máme rádi. 🎉  

+ jáhen Zdeněk

P.S.: Milí čtenáři, děkuji vám za to, že mé bláboly čtete, smějete se a sdílíte se mnou tyhle absurdní okamžiky. Ačkoliv je pravděpodobné, že o půlnoci si „Kde domov můj“ nezazpívám, to důležité je: Smích tu vždycky bude!  ❤️