Představte si svatého Petra sedícího u Nebeské brány. Má na sobě nebesky modrý plášť, sandály trochu zaprášené od hvězdného prachu a v rukou obří svazek klíčů, které za celou věčnost ještě ani jednou neztratil (což je úspěch, uznejme). Výraz v jeho tváři je směsicí trpělivosti a pobavení – vždyť tady už slyšel úplně všechno. Od těch nejlepších výmluv po ty nejbizarnější modlitby. Ale i tak se občas stane, že narazí na nějakou z těch našich oblíbených katolických frází, která ho přiměje protočit oči nebo se potichu uchechtnout. A kdyby mohl, určitě by nám k nim něco řekl. Tak si to pojďme představit:
„Bůh má s tebou plán.“
Petr si pohodlně opře o futra brány, trochu posměšně zvedne obočí a řekne:
„Jo, jo, plán… Taky mi to říkal. Ale ten plán zahrnoval to, že mě vytáhne od rybářské sítě, nechá mě přejít po rozbouřeném moři (jen abych se uprostřed málem utopil), a nakonec mi svěří vedení úplně nejzmatenější skupiny apoštolů. A to není všechno – nezapomeňte na tu část, kdy jsem ho třikrát zapřel. Jo, přesně tak – já, největší apoštol! A ne, nebylo to nějak důstojné nebo promyšlené. Seděl jsem u ohně, lidé se mě ptali, jestli znám Ježíše, a já odpovídal jako malý kluk, který nechce, aby mu vzali oblíbenou hračku: ‚Neznám ho!‘ Dokonce jsem zapíral i před služkou. A pak – bum! Zakokrhal kohout, Ježíš se na mě podíval a můj svět se zhroutil. Ale víte co? Právě tahle chvíle byla součástí plánu. Bůh vás totiž nezavolá proto, že jste perfektní, ale proto, že jste ochotní zkusit to znovu.“
„Neboj se, všechno dobře dopadne.“
Petr se zamyslí, podrbe se na bradě a pak se začne smát:
„Tohle si říkám pokaždé, když si vzpomenu na tu scénu na moři. Pamatujete? Kráčel jsem po vodě jako borec. Doslova jsem se cítil jako hvězda! A pak – bum! Začal jsem klesat, bubliny, chaos, panika. Ale víte co? Ne všechno dopadne dobře. Ale to důležité je, že když padnete, Ježíš je tam, aby vás chytil. I když u toho možná řekne něco jako: ‚Petře, máš fakt malou víru, kámo.‘ Takže nebojte – i když všechno nedopadne skvěle, vždycky je tu někdo, kdo vás vytáhne.“
„Bůh tě nikdy nenechá trpět víc, než zvládneš.“
Petr se zasměje nahlas, až se mu klíče na opasku rozezní jako zvonkohra:
„Jo, zkuste to říct někomu, kdo byl ukřižován hlavou dolů. Nebo, když jsem v Getsemane spal, zatímco se Ježíš modlil, a pak jsem měl bránit svého mistra – mečem! Ano, já, rybář, který ani neuměl pořádně mířit, jsem se rozhodl být hrdinou. Nakonec jsem Malchusovi usekl jen ucho, což Ježíš musel okamžitě napravit. Pravda je, že někdy toho na nás život naloží mnohem víc, než si vůbec umíme představit. Ale právě v těch chvílích, kdy už fakt nemůžeme, přichází Boží síla. Takže ne, nejde o to, že byste zvládli všechno sami. Jde o to, že Bůh vás nenechá být sami.“
„Víra hory přenáší.“
Petr si povzdechne, pokývá hlavou a s ironií v hlase řekne:
„Jo, přesně tak. Víte, kolik jsem si toho musel věřit, než jsem pochopil, že nejde o přesouvání kopců jako při stěhování? Jednou jsem si představoval, že doslova zvednu horu a posunu ji na jiné místo. No, co vám budu povídat – hory zůstaly tam, kde byly, ale moje ego dostalo pořádnou lekci. Víra přenáší spíš vnitřní hory – ty, které si sami postavíte. Strach, pochybnosti, nechuť odpustit… Takže až budete chtít hory přenášet, začněte u těch, co vám brání uvnitř.“
„Modli se a všechno půjde hladce.“
Petr si odkašle, zamrká a zkusí si zachovat vážný tón:
„Jasně, hladce… třeba jako tehdy, když jsem se modlil, aby mě nepopsatelně rychle nevzali do vězení. No, modlil jsem se opravdu vroucně, a stejně mě zavřeli. Ale víte co? To neznamená, že modlitba nefunguje. Znamená to, že občas potřebujeme projít pořádnou bouří, abychom si uvědomili, co je opravdu důležité. Takže modlete se dál – ale připravte se na to, že občas bude pořádná jízda.“
Klišé jsou občas jako instantní polévka. Snadno se připravují a na chvíli nás zahřejí, ale dlouhodobě nás moc nenakrmí. Petr by nás asi naučil, že Bůh nehledá dokonalé lidi, kteří mají odpověď na všechno. Hledá ty, kteří se nebojí klást otázky, zasmát se svým pochybnostem a najít smysl i ve svých pádech.
Jaká fráze vám už leze na nervy? A co byste řekli někomu, kdo místo klišé potřebuje slyšet skutečnou naději? 😊
+jZ
