3. neděle v mezidobí
Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 1,1-4;4-14-21)
Už mnoho (lidí) se pokusilo sepsat vypravování o událostech, které se dovršily mezi námi, jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. A tak, když jsem všechno od začátku důkladně prozkoumal, rozhodl jsem se i já, že to pro tebe, vážený Teofile, uspořádaně vypíšu, aby ses tak mohl přesvědčit o spolehlivosti té nauky, v které jsi byl vyučen. Když se Ježíš vrátil v síle Ducha do Galileje, pověst o něm se roznesla po celém kraji. Učil v jejich synagogách a všichni ho velmi chválili. (Ježíš) přišel do Nazareta, kde vyrostl, a jak měl ve zvyku, šel v sobotu do synagogy. Povstal, aby předčítal (z Písma). Podali mu knihu proroka Izaiáše. Otevřel ji a nalezl místo, kde stálo: `Duch Páně je nade mnou, proto mě pomazal, poslal mě, abych přinesl chudým radostnou zvěst, abych vyhlásil zajatým propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil milostivé léto Páně.‘ Pak zavřel knihu, vrátil ji služebníkovi a usedl. A všichni v synagoze na něho upřeně hleděli. Začal k nim mluvit: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“
Milovaní,
v dnešním evangeliu se ocitáme v synagoze v Nazaretě. Ježíš, tesařův syn, stojí před lidmi, kteří ho znají od dětství. Dostává do rukou knihu proroka Izaiáše, otevírá ji, čte několik vět – a pak pronáší slova, která mění vše: „Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“
„Dnes.“
Zdánlivě obyčejné slovo. A přesto v sobě nese obrovskou hloubku. Neříká „zítra,“ „možná jednou,“ nebo „až bude všechno v pořádku.“ Ježíš mluví o dnešku, o přítomném okamžiku, o realitě, kterou právě teď prožíváme. A to je na tomto slovu tak provokativní – Bůh nečeká na ideální podmínky. Nepotřebuje naše životy, vztahy nebo plány dokonale srovnané, aby v nich mohl působit. Působí dnes, právě tam, kde jsme, ať už je to radost, bolest, chaos nebo obyčejná všednost.
Bůh jedná právě teď
Představte si ty lidi, kteří v synagoze poslouchají Ježíše. Známe ho, říkají si. Vždyť to je ten kluk, co pomáhal Josefovi stavět domy, co běhal ulicemi Nazareta. A teď říká, že proroctví, které bylo nadějí celých generací, se naplňuje tady a teď – skrze něj. Jaké to muselo být zneklidňující, ale zároveň povzbuzující!
Ježíš čte proroctví, které slibuje svobodu zajatým, zrak slepým, radost chudým a milostivé léto. Tohle není jen teorie nebo slova, která pohladí uši. Je to výzva. Výzva uvěřit, že Bůh přichází do naší konkrétní situace – ne do nějaké ideální verze nás samých, ale do té skutečné, někdy zlomené, někdy zmatené, ale opravdové.
„Dnes“ je výzvou k odvaze
„Dnes“ je ale těžké. Proč? Protože nás to nutí vystoupit z našich očekávání a plánů. Kolikrát jsme si řekli: „Až se uklidní práce, začnu se věnovat rodině.“ Nebo: „Až budu mít víc času, začnu pomáhat druhým.“ Anebo dokonce: „Až budu šťastnější, najdu si cestu k Bohu.“
Jenže Ježíš nám říká: „Nečekej. Bůh jedná dnes.“ A to znamená, že i Ty můžeš jednat dnes. Ne až budeš připravený, ale právě teď. I s nedostatky, pochybnostmi a strachem.
Podívejme se na slova proroka Izaiáše, která Ježíš čte: přinést radostnou zvěst chudým, osvobodit zajaté, navrátit zrak slepým, propustit zdeptané. Tohle není jen příběh z dávných dob. Je to výzva, která platí i pro nás. Koho ve svém okolí můžeme potěšit? Komu můžeme pomoci, koho povzbudit, komu odpustit?
Naplnění Písma v našem životě
To, co Ježíš říká, je radikální – „dnes“ se Písmo naplňuje. A to naplňování pokračuje i dnes, v naší přítomnosti. Bůh jedná skrze naše malé kroky, skrze naše činy lásky, milosrdenství, soucitu. Každé povzbuzení, každý úsměv, každý projev laskavosti – to všechno může být způsob, jak se Boží přítomnost projeví v tomto světě.
Možná se ptáš: „A co já? Nejsem na to dost dobrý, nemám dost síly, nemám dost víry.“ Ale právě v tom je síla dnešního evangelia. Nepotřebujeme být dokonalí. Bůh působí skrze nás takové, jací jsme – ne skrze naši ideální verzi, ale skrze tu skutečnou. A to je důvod k radosti a naději.
Začni teď, začni dnes
Nečekej na ideální okamžik. Nečekej, až bude všechno perfektní. Možná je dnes ten den, kdy někomu podáš ruku. Možná je dnes ten den, kdy se rozhodneš odpustit, nebo začít něco nového. A možná je dnes ten den, kdy se přestaneš bát a uvěříš, že i Ty jsi milovaný, že i ve Tvém životě může Bůh působit.
„Dnes se naplnilo toto Písmo, které jste právě slyšeli.“ Nechme se tímto slovem inspirovat. Přijměme dnešní den jako dar, jako příležitost – a věřme, že Bůh je přítomný i v tom nejmenším okamžiku našeho života.
S požehnáním a přáním odvahy přijmout Boží „dnes,“
+jZ
