Vrať se

V noci, kdy ticho šeptá víc než slova, stojí kříž. Bez výčitek, beze slov. Jen tiše objímá svět ran.
Pod ním hoří stovky svíček – tiché prosby, nevyřčené touhy, slzy i naděje.

Dnešní den nás volá zpátky. K modlitbě. Ke ztišení. K pokoji.
Ne proto, že jsme dokonalí – ale právě proto, že nejsme. V naší křehkosti se Bůh dotýká srdce.

Když se modlíš, stáváš se světlem.
Když miluješ, stáváš se odpovědí.
Když se postíš a odpustíš, neseš naději těm, kteří ji ztratili.

Za duše v očistci. I za ty, kteří zapomněli milovat. Dnes můžeš být jejich hlasem.

Zanech sobectví.
Vrať se. Ne proto, že musíš. Ale protože jsi milovaný.

+jZ