Štěpán – hrdina, který se díval nahoru

Svátek sv. Štěpána, prvomučedníka

Čtení ze Skutků apoštolů (Sk 6,8-10; 7,54-6)

Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagógy propuštěnců s lidmi z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil. Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však, plný Ducha Svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: „Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici!“ Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže – jmenoval se Šavel. Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ A po těchto slovech skonal.

Dnešní příběh o Štěpánovi není jen o dávné minulosti. Je to příběh, který nás učí, jak se můžeme i my stát hrdiny. Hrdiny, kteří mají odvahu, odpouštějí a dívají se vzhůru k Bohu. Ale kdo to vlastně byl Štěpán? A co nám jeho příběh říká?

1. Štěpán – první jáhen a svědek víry

Štěpán byl jedním z prvních jáhnů, které apoštolové vybrali, aby pomáhali chudým, vdovám a těm, kdo byli v nouzi. Jeho služba byla tichá, ale neuvěřitelně důležitá. Štěpán nejen pomáhal skutky, ale také mluvil o Ježíši. A jeho slova byla tak silná a přesvědčivá, že se někteří lidé cítili ohrožení. Proč? Protože pravda někdy bolí.

Když Štěpán stál před soudem, mohl se bát. Lidé ho obviňovali, křičeli na něj, ale on se nenechal zastrašit. Zvedl oči k nebi a řekl: „Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici.“ Co to znamená? Štěpán viděl Ježíše, který stál, aby ho přivítal. A to mu dalo sílu zůstat věrný až do konce.

2. Co dělá hrdinu?

Když slyšíme slovo „hrdina,“ možná si představíme někoho v plášti, kdo zachraňuje svět. Ale Štěpán nám ukazuje, že opravdový hrdina je ten, kdo jedná správně, i když se bojí. A to není snadné.

Představte si, že na vás někdo křičí, nebo vám ubližuje. Co uděláte? Většina lidí by se chtěla bránit, nebo by se naštvala. Ale Štěpán to neudělal. Místo toho se modlil: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“Dokážete si to představit? Modlit se za ty, kdo vám ubližují? To je odvaha a láska, kterou můžeme najít jen u Boha.

3. Kameny, které bolí

Možná si říkáte, že vás nikdo nekamenuje. Ale co když se vám někdo vysmívá? Nebo vám někdo řekne něco, co vás zraní? To jsou také „kameny.“ Bolí to, i když to nejsou skutečné kameny. A co s těmi kameny uděláme? Vrátíme je zpátky, nebo se pokusíme odpustit?

Štěpán nám ukazuje, že když odpustíme, není to slabost. Je to síla. Je to způsob, jak proměnit bolest v něco dobrého.

4. Nebesa otevřená pro každého

A teď to nejdůležitější. Štěpán viděl nebesa otevřená. To není jen příběh o něm. Je to příběh o každém z nás. Bůh vidí každého z nás. I když se cítíme sami, když máme pocit, že nás nikdo nechápe, nebo že děláme věci špatně, Bůh nás miluje. Nebesa jsou otevřená a Kristus nás zve, abychom k Němu přišli.

5. Co si odnést domů?

Když se příště ocitnete v situaci, která vás zraňuje – když někdo „hodí kámen“ v podobě tvrdého slova, odmítnutí, nebo vás tíží starosti a bolesti – vzpomeňte si na Štěpána. Nepodíval se na ruce těch, kteří ho kamenovali, ale zvedl oči k nebi. Viděl Krista, který stál, aby ho přivítal.

To je něco, co můžeme udělat i my. Když cítíme tíhu života, zklamání, nebo se nám zdá, že nás někdo opustil, zvedněme oči vzhůru. Svěřme tyto „kameny“ Bohu. On nám ukazuje, že žádná tíha není tak velká, aby nás odloučila od Jeho lásky.

A co je na tom nejkrásnější? Nebesa nejsou zavřená. Stejně jako Štěpán i my můžeme věřit, že Kristus nás vidí, čeká na nás a nikdy nás neopustí. Podívejme se vzhůru, najděme sílu odpustit a věřme, že Bůh vždy stojí na naší straně. To je poselství Štěpánova příběhu – ať už čelíme čemukoli, nejsme sami.

lenka: Každý může být hrdinou víry

Štěpán nebyl hrdina proto, že by byl silnější nebo odvážnější než ostatní. Byl hrdina, protože věřil Bohu víc než svému strachu. A to můžeme i my.

+jZ