20. neděle v mezidobí
Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou.
Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 12,49–53)
Ježíš řekl svým učedníkům: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán! Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“
Podnět k rozjímání
Ježíš nepřišel přikrýt problémy sladkým klidem. Přinesl pravdu, která pálí a dělí – ne proto, aby ničila, ale aby ukázala, že skutečný pokoj nevzniká z kompromisu se lží.
Milovaní,
kolikrát se stalo, že jste řekli pravdu – a najednou ztichla celá místnost. Lidé raději slyší věci, které hladí po duši, než ty, které nastaví zrcadlo. A přece jen pravda má cenu, i když bolí. Proto Ježíš nechodí kolem horké kaše. Nebyl diplomat, který by každému přikyvoval. Mluvil jasně, a proto rozdělil.
A i když se to na první pohled zdá tvrdé, je to vlastně projev lásky. Protože falešný klid je jen kulisa, která se zhroutí při prvním otřesu. Kristus raději riskuje konflikt, než aby nás nechal žít v iluzi.
Pravda dnes moc nefrčí
Naše doba miluje kompromisy. Všechno se relativizuje: každý má svou pravdu, každý svůj názor. Ale když se všechno stane „pravdou“, pak pravda přestane existovat. A do toho přichází Ježíš, který říká: „Já jsem pravda.“ Ne jedna z možností, ale ta jediná. To je provokující – tehdy i dnes.
Proto Ježíšova slova dělí i rodiny. Proto lidé občas říkají: „Proč se musíš držet víry? Nemůžeš být normální?“ Jenže normální kompromisy nakonec nevedou k pokoji, ale k prázdnotě. Pravda bolí právě proto, že odhaluje, na čem stojíme.
Oheň, který očišťuje
Když Ježíš mluví o ohni, není to plamen zkázy. Je to oheň, který očišťuje a dává světlo. Kdo má odvahu jím projít, ten zjistí, co v něm je skutečné a co je jen přetvářka. Oheň oddělí pravé od falešného, podobně jako zlato v peci.
Možná to znamená ztratit pohodlí, možná přijít o souhlas druhých, možná být považován za blázna. Ale kdo vydrží, ten pozná pokoj, který není z kompromisu, ale z pravdy. A ten pokoj, i když rozděluje, nakonec stojí za všechno.
