14. neděle v mezidobí
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj; nauka Kristova ať je u vás ve své plné síle.
Slova svatého evangelia podle Lukáše (Lk 10,1-12.17-20)
Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‚Pokoj tomuto domu!‘ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!‘ Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!‘ Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“ Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“
Podnět k rozjímání
Přinést pokoj neznamená mlčet. Znamená být světlem tam, kde druzí vidí jen tmu. A víš, co je nejlepší? Ten pokoj se vždycky vrací zpátky k tobě. Neztrácíš nic – rosteš.
Milovaní,
dnešní evangelium není jen o misii. Je o každodenním životě, o setkáních s lidmi, o pokusu být dobrým člověkem v době, kdy se zdá, že dravci vítězí a vlci mají navrch. Ježíš nevybírá žádnou elitu, nevolí si špičkové vyjednavače nebo teology. Posílá „dalších sedmdesát dva“, anonymní, bezejmenné. Není u nich podstatné, jak se jmenovali, ale co nesli – pokoj. A to je poselství pro nás všechny. I když máš pocit, že nejsi dost připravený, dost svatý, dost klidný – jsi poslaný. S tím, co máš. I s pochybnostmi, i s tím zmatkem v hlavě. A jestli něco opravdu funguje v dnešním hlučném světě, tak je to pokoj. Ne argument. Ne přesvědčivost. Ale pokoj – tichý, klidný, pevný, který spočine v srdci druhého jako kapka vody na vyprahlé dlaň.
Neposílá nás vítězit. Posílá nás milovat
Všimni si, že Ježíš posílá své učedníky bez zázračné výbavy. Žádné meče, žádné kouzelné formule. Dokonce i kontakt s druhými je na minimum – „s nikým se cestou nepozdravujte“ – ne proto, že by Ježíš byl neslušný, ale protože posílá do hloubky. Ne na povrch. Ne na small talky. Pokoj totiž neznamená „být hodný“ nebo „vyhýbat se konfliktům“. Znamená být pevný. Znamená nést něco, co v tobě zraje, i když okolo je chaos. Znamená být člověkem, který ve chvíli, kdy ostatní utíkají, zůstává. Když ostatní křičí, mlčí. A když jiní soudí, ty posloucháš. To není slabost. To je odvaha. A být odvážný dnes neznamená víc mluvit, ale víc milovat.
A co když mě odmítnou? Co když mi řeknou, že jsem trapný?
Ať už jsi učitelka, táta, student, farář nebo holka, co sedí v tramvaji a čte evangelium – buď si jistý, že někdo se ti vysměje. Někdo tě zaškatulkuje. Někdo ti řekne, že žiješ v pohádce, v iluzi, v něčem, co už dávno nefunguje. Ale právě tady přichází naděje. Ten pokoj, který nabídneš, není z tebe. Je z Boha. A pokud ho někdo odmítne, nevadí – vrací se zpátky k tobě. Jako by se ti do srdce nalil teplý čaj v zimním dni. Neztratíš nic. Získáš hloubku. A víš co? Možná ten člověk, který tě teď odmítá, ti za pár let poděkuje. Možná právě v jeho největší temnotě mu tvoje slova zasvítí. Protože evangelium je živé. A někdy se do srdce vkrádá potichu. Bez našeho vědomí.
Tak buď blázen pro pokoj. Buď ten, kdo nenadává. Kdo se neúčastní nenávisti. Kdo nezvedá prst. Kdo místo „já ti to říkal“ říká „jsem tady pro tebe“. Ať je tvůj pokoj nakažlivější než všechna naštvání tohoto světa.
