📖 Evangelium: Jan 1,43–51
„Ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele.„
Slova svatého evangelia podle Jana:
Ježíš se rozhodl, že půjde do Galileje. Potkal Filipa a vyzval ho: „Pojď za mnou.“ Filip pocházel z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova. Filip potkal Natanaela a řekl mu: „Našli jsme toho, o kterém psal Mojžíš v Zákoně i proroci. Je to Ježíš, syn Josefův z Nazareta.“ Natanael mu namítl: „Může z Nazareta vzejít něco dobrého?“ Filip odpověděl: „Pojď a podívej se.“ Ježíš uviděl Natanaela, jak k němu přichází, a řekl o něm: „To je pravý Izraelita, v kterém není lsti.“ Natanael se ho zeptal: „Odkud mě znáš?“ Ježíš mu odpověděl: „Viděl jsem tě dříve, než tě Filip zavolal, když jsi byl pod fíkovníkem.“ Natanael mu na to řekl: „Mistře, ty jsi Boží Syn, ty jsi král Izraele.“ Ježíš mu odpověděl: „Proto věříš, že jsem ti řekl: Viděl jsem tě pod fíkovníkem? Uvidíš ještě větší věci.“ A dodal: „Amen, amen, pravím vám. Uvidíte nebe otevřené a Boží anděly vystupovat a sestupovat na Syna člověka.“
❤️ Zrnko pro dnešní den:
Někdy stačí udělat pár kroků a člověk zjistí, že věci jsou jiné, než si myslel.
👉 Ještě o kousek víc k dnešnímu evangeliu:
Tenhle příběh je překvapivě lidský a vlastně dost současný. Jeden nadšený člověk potká druhého a řekne mu, že našel něco zásadního. A druhý reaguje přesně tak, jak bychom reagovali my. Trochu ironicky, trochu podezřívavě, s lehkým úšklebkem. Z Nazareta? Opravdu? To zní spíš jako špatný vtip než jako začátek něčeho velkého.
Filip se nepouští do hádky. Nevytahuje argumenty ani teologii. Neříká, že by se Natanael měl stydět. Řekne jen jednoduchou větu. Pojď a podívej se. To je možná jedna z nejpoctivějších vět celého evangelia. Nechce přesvědčit. Zve k osobní zkušenosti. K setkání, které si člověk musí prožít sám.
A pak přijde Ježíšova věta, která Natanaela odzbrojí. Viděl jsem tě, když jsi byl pod fíkovníkem. Nevíme přesně, co se tam odehrálo. Možná ticho, možná modlitba, možná jen chvíle, kdy byl Natanael sám sebou a nemusel nic předvádět. A právě to je podstatné. Ježíš ho neosloví skrze výkon, ale skrze místo, kde byl opravdový.
Víra tu nevzniká z dokonalých odpovědí, ale z pocitu, že mě někdo zná dřív, než se stihnu stylizovat. Že mě vidí tam, kde jsem si myslel, že jsem skrytý. A Ježíš to ještě zlehčí. Říká vlastně, že tohle je teprve začátek. Jestli tě překvapilo tohle, čekají tě ještě větší věci.
Možná je to výzva i pro nás. Nezůstávat u předsudků, rychlých soudů a naučených vět. Dovolit si udělat krok blíž. Podívat se. Protože někdy to, co jsme považovali za obyčejný Nazaret, skrývá víc světla, než jsme čekali. A někdy stačí jen přijmout pozvání a jít se podívat.
