📖 Evangelium: Mk 6,1–6
Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti.
Slova svatého evangelia podle Marka:
Ježíš šel do svého domova. Učedníci ho doprovázeli. Příští sobotu začal učit v synagoze. Mnoho (lidí) ho poslouchalo a říkali celí užaslí: „Kde se to v něm vzalo? Jaká moudrost mu byla dána! A takové zázraky se dějí jeho rukama! Copak to není ten tesař, syn Mariin a příbuzný Jakubův, Josetův, Judův a Šimonův? A nežijí jeho příbuzné tady mezi námi?“ A pohoršovali se nad ním. Ježíš jim řekl: „Nikde prorok neznamená tak málo jako ve své vlasti, u svých příbuzných a ve své rodině.“ A nemohl tam udělat žádný zázrak; jenom na několik málo nemocných lidí vložil ruce a uzdravil je. A divil se jejich nevěře.
❤️ Zrnko pro dnešní den:
Někdy nám nevadí pravda. Vadí nám, kdo ji říká.
👉 Ještě o kousek víc k dnešnímu evangeliu:
Ježíš nepřijde jako cizinec. Přijde domů. A právě to je problém. Doma se totiž zázraky špatně přijímají. Doma se všechno vysvětluje větou: vždyť ho známe. Víme, odkud je. Víme, co dělal dřív. A tak se místo otevřených očí zapnou závory.
Je zvláštní, jak často dokážeme obdivovat neznámé a přehlížet to, co máme nablízku. Pravda z ciziny zní moudře. Pravda od souseda zní podezřele. Ne proto, že by byla menší, ale proto, že nás zná až příliš dobře.
Ježíš tu nikoho nekárá. Jen se diví. Diví se tomu, jak snadno může být srdce plné předsudků a přitom prázdné pro zázrak. A to je možná ta největší výzva dneška. Nehledat velké věci daleko. Spíš si všimnout, že někdy přicházejí potichu. Přes lidi, které máme dávno zařazené. A čekají jen na to, jestli jim dovolíme být víc, než jsme si o nich mysleli.
