Proč je těžké odpustit, a přesto je to tak důležité

Proč je těžké odpustit, a přesto je to tak důležité

Odpustili jste někdy někomu, kdo vám ublížil? Možná se vám při té otázce vybaví staré rány, které pořád bolí. Možná si říkáte: „Proč bych měl odpustit? Co z toho budu mít?“ Nebo dokonce: „Odpustit? To nikdy!“ Přesto se v Bibli neustále vrací jedno klíčové poselství: odpuštění je nezbytné. Ale proč?

Proč nás odpuštění tak moc bolí?

Když nám někdo ublíží, zanechá to stopy. Někdy je to zrada od blízké osoby, někdy slova, která nám v hlavě zní roky. Držíme křivdu pevně jako štít – možná si myslíme, že nás ochrání. Ale pravda je taková: neodpuštění ubližuje hlavně nám.

Proč je tak těžké odpustit?

• Máme pocit, že odpuštěním schvalujeme to, co se stalo.

• Obáváme se, že tím dáme druhému znovu šanci nás zranit.

• Jsme přesvědčeni, že si odpuštění nezaslouží.

Ale co když odpuštění není o tom, že zrušíme křivdu? Co když je to především způsob, jak se zbavit hořkosti v našem vlastním srdci?

Odpuštění není slabost, ale síla

Ježíš nám na kříži dal ten největší příklad odpuštění. Když se modlil:

Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí“ (Lk 23,34),

nečekal, že si jeho katové uvědomí chybu. Odpustil, protože to bylo správné.

Odpuštění je rozhodnutí.

Rozhodnutí říct:

•„Nebudu se nechat ovládat tím, co mi bylo provedeno.

•„Osvobodím své srdce od hořkosti.

•„Dám Bohu prostor, aby se postaral o spravedlnost.

Tři kroky k odpuštění

1.Uvědomte si, že odpuštění neznamená zapomenout

Bůh nám neříká, že máme přehlížet zlo. Odpustit znamená pustit se potřeby odplaty a svěřit situaci do Božích rukou.

2.Začněte modlitbou

Někdy je odpuštění lidsky nemožné. Ale pokud se modlíte: „Pane, pomoz mi odpustit,“ dáváte Bohu šanci změnit vaše srdce.

3.Odpuštěním dáváte svobodu především sobě

Hořkost je jako jed, který pijeme s nadějí, že ublíží druhým. Ale osvobozením se od ní získáváme klid, pokoj a sílu jít dál.

Co z odpuštění získáme?

Možná si myslíte, že odpuštění je dar pro toho druhého. Ale pravda je taková, že největší dar dáváte sami sobě. Uvolňujete své srdce, abyste mohli žít plněji, svobodněji a radostněji.

Odpuštění není snadné. Ale je to cesta k uzdravení, pokoji a lásce – cesta, kterou Bůh ukazuje každému z nás.

🐁lenka:

Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní, odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám.“ (Ef 4,32)

A co vy? Komu byste dnes mohli odpustit? Začněte modlitbou – a uvidíte, co se stane.

+jZ