Svátek Obrácení sv. Pavla, apoštola
Čtení ze Skutků apoštolů (SK 9, 1-22)
Šavel soptil hrozbami a hořel touhou zabíjet učedníky Páně. Přišel k veleknězi a vyžádal jsi si od něho pověřující listy na synagogy v Damašku: najde-li tam některé stoupence toho vyznání, muže i ženy, aby je mohl přivést v poutech do Jeruzaléma.
Když byl na cestě a už se blížil k Damašku, tu ho náhle obklopilo světlo z nebe. Padl na zem a uslyšel, že k němu mluví nějaký hlas: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“
Zeptal se: „Kdo jsi, Pane?“
Ten odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale vstaň a jdi do města. Tam ti bude řečeno, co máš dělat.“
Muži, kteří s ním konali tu cestu, stáli neschopní slova. Slyšeli sice hlas, ale neviděli nikoho. Šavel pak vstal ze země. Oči měl otevřené, ale nic neviděl. Vzali ho proto za ruce a dovedli do Damašku. A tři dny zůstal slepý a nic nejedl ani nepil.
V Damašku žil jeden učedník, jmenoval se Ananiáš. Pán k němu ve vidění promluvil: „Ananiáši!“
On odpověděl: „Prosím, Pane.“
Pán mu řekl: „Vstaň a jdi do ulice zvané Přímá a vyhledej tam v Judově domě muže, který se jmenuje Šavel z Tarsu. Právě se modlí.“
(Šavel) uzřel ve vidění muže jménem Ananiáše, jak k němu vchází a vkládá na něho ruce, aby zase viděl.
Ananiáš odpověděl: „Pane, od mnoha lidí jsem slyšel kolik zla způsobil právě tento člověk tvým věřícím v Jeruzalémě. I tady má od velekněží moc, aby dal spoutat všechny, kdo vzývají tvé jméno.“
Ale Pán mu řekl: „Jen jdi. Neboť on je nástroj, který jsem si vyvolil, aby o mně donesl zvěst pohanům, králům a Izraelitům. Já mu ovšem ukážu, jak mnoho musí pro mě vytrpět.“
Ananiáš tedy šel, vstoupil do toho domu a vložil na něho ruce se slovy: „Bratře Šavle, Pán mě poslal, Ježíš, který se ti ukázal na cestě sem. Máš zase nabýt zraku a dostat v plnosti Ducha Svatého.“ V té chvíli jako by mu šupiny spadly s očí, zase viděl a hned se dal pokřtít. Potom pojedl a vrátily se mu síly.
Pak pobyl nějaký čas s učedníky v Damašku. A hned začal v synogogách hlásat Ježíše, že je to Boží Syn.
Všichni, kdo ho slyšeli, žasli a říkali: „Copak to není ten který se snažil zničit v Jeruzalémě ty, kdo vzývají toto jméno? A copak sem nepřišel právě na to, aby je v poutech odváděl k velekněžím?“
Šavel však vystupoval s rozhodností stále větší a židy v Damašku přiváděl z míry, když dokazoval, že (Ježíš) je Mesiáš.
Jak ze Šavla vznikl Pavel: příběh největšího restartu v dějinách
„Někdy musíme padnout, abychom mohli znovu vidět jasněji.“
Šavel byl mužem s jasným cílem. Horlivý, vzdělaný, energický – kdyby měl LinkedIn, měl by tam asi tak 100 doporučení od farizeů a každý by ho zval na konferenci „Jak správně chránit víru před moderními hrozbami“. Jeho mise byla jasná: vymýtit křesťany, ty „bludaře“, co převracejí všechno, čemu věřil. Jenže jak už to tak bývá, Bůh má smysl pro humor.
Osudová cesta: Když světlo převálcuje ego
Šavel si to vykračuje do Damašku – v hlavě přesný plán, v ruce pověřovací listy od velekněze. Jenže těsně před cílem zažije něco, co by dnes někdo popsal jako „spiritualita s nádechem sci-fi“. Náhle ho obklopí oslnivé světlo a hlas z nebe říká: „Šavle, Šavle, proč mě pronásleduješ?“ (Sk 9,4).
Teď si představte ten šok. Šavel, muž zvyklý mít vždycky pravdu, najednou leží na zemi a neví, co se děje. Odpovídá zmateně: „Kdo jsi, Pane?“ A hlas odpoví: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. Ale vstaň a jdi do města. Tam ti bude řečeno, co máš dělat.“ (Sk 9,5–6)
To muselo být, jako kdyby vám někdo zničehonic vzal volant, vypnul GPS a oznámil: „Teď budeš poslouchat mě.“
Tři dny v temnotě: Čas na přehodnocení
Když světlo zmizí, Šavel zůstává slepý. Jeho společníci ho musí vést za ruce do Damašku – a co hůř, tři dny zůstává bezmocný, slepý, bez jídla a pití. Pro člověka, který měl vždy kontrolu nad svým životem, to musela být muka. Tři dny temnoty. Tři dny přemýšlení, kdy se jeho svět hroutí. (Poznámka: V Bibli se často tři dny objevují jako symbol přechodu a proměny – např. Jonáš v břiše velryby nebo Ježíšovo vzkříšení.)
Ananiáš: Nečekaný nástroj změny
Mezitím Bůh oslovuje v Damašku svého učedníka Ananiáše: „Jdi do ulice zvané Přímá. Najdeš tam Šavla z Tarsu.“ Ananiáš se nejspíš zarazil a odpověděl: „Pane, to snad nemyslíš vážně! Tenhle člověk nám chce všem ublížit!“ Ale Bůh trvá na svém: „Jdi. Vyvolil jsem si ho jako nástroj pro zvěstování pohanům, králům i Izraelitům.“ (Sk 9,11–15)
Představte si tu situaci. Ananiáš má jít k muži, který je známý tím, že ničí křesťany, a oslovit ho slovem „bratře“. Přesto jde. Přijde do domu, vloží na Šavla ruce a řekne: „Bratře Šavle, Pán mě poslal, Ježíš, který se ti ukázal na cestě.“
A co se stane? Padnou „šupiny“ z Šavlových očí. Najednou znovu vidí, ale tentokrát mnohem jasněji – doslova i duchovně.
Šavlův velký restart
Z toho horlivého pronásledovatele se stává Pavel, apoštol národů. Šavel, který chtěl zničit křesťany, se k nim připojuje. Pavel, který měl plán na zničení víry, píše dopisy, které inspirují miliony lidí dodnes (1 Kor 13 – hymnus na lásku).
Ale cesta nebyla snadná. Pavel zažil pronásledování, hlad, nebezpečí i pohrdání (viz 2 Kor 11,24–27). Přesto vytrval, protože pochopil, že jeho skutečné poslání není ničit, ale budovat, ne nenávidět, ale milovat.
Poučení pro nás dnes
• 1. Nikdy není pozdě: Šavel ukazuje, že i ten, kdo jde špatnou cestou, může zažít proměnu. Stačí se zastavit, naslouchat a nechat se vést.
• 2. Neboj se změny: Ananiáš nám připomíná, že i když nás Bůh volá k těžkým činům, má to svůj smysl.
• 3. Odpouštěj a přijímej druhé: Slovo „bratře“ od Ananiáše je silným symbolem odpuštění. Zkusme ho používat i my.
A co my?
Šavlova otázka „Pane, co mám dělat?“ je výzvou i pro nás. Kolikrát v životě jdeme špatným směrem, zaslepení vlastními plány, přesvědčením, že máme pravdu? Možná i my potřebujeme světlo, které nás na chvíli zastaví. Možná potřebujeme Ananiáše, který nám pomůže znovu vidět.
Co kdybychom se dnes zeptali stejně jako Šavel? Co kdybychom i my byli ochotni začít znovu? Protože nikdy není pozdě na proměnu – ať už jste dítě, dospělý, nebo posměváček, který jen čte tento článek a říká si: „Tohle je úplná blbost.“ Kdo ví, třeba to světlo jednou oslní i vás.
„Někdy musíme padnout, abychom mohli znovu vidět jasněji.“
+jZ
